Česká strana sociálně demokratická Svoboda, spravedlnost, solidarita

Jindřichův Hradec

Názory a komentáře

Nezaměstnanost vs. technický pokrok

Již dlouhou dobu se zamýšlím nad otázkou: „Proč vzrůstá nezaměstnanost a lidé mají málo peněz?“ Jelikož pracuji ve firmě, která se zabývá modernizací řízení firem za pomocí počítačových systémů, pokládám si čím dál častěji jednoduchou otázku. Jak daleko až jsme schopni dojít ve snaze co nejvíce šetřit. Jednoduše zcela jasně logická myšlenka jakékoliv výrobně obchodní společnosti: „Co nejvíce výnosů s co nejmenšími náklady.“ Otázka ale zní. Je toto z dlouhodobého hlediska tak ideální cesta?

Přečetl jsem mnoho článků, které se zabývají podstatou moderní technologie vs. pracovní místa. Mnoho z nich má jedinou myšlenku. Technologie, která vezme pracovní místo, vytvoří místo nové. Následně také, že člověk přijde-li o práci díky náhradě strojem nebo systémem, si může najít práci jinou. Rád bych toto téma oživil a trochu se na to podíval z té důležité stránky. Stránky lidské.

Jelikož pracuji na obchodní pozici, rád bych pro začátek trochu laicky a selským rozumem ukázal, jak by ideálně v globálu mělo vše probíhat.

Na níže nakresleném obrázku je vidět jednoduchý uzavřený kruh toku peněz a obecně ekonomického pohybu, aby vše fungovalo tak jak má. 

1

 Firma vyrábějící či prodávající, zaměstnává lidi, kteří dostávají výplatu, za kterou si následně dále kupují zboží, což způsobuje na trhu odbyt a následně tedy adekvátní příjmy pro firmu.  Ta následně z toho dává výplatu zaměstnanci, atd…

Jak jsem již na začátku naznačil, jelikož firmy chtějí snižovat náklady, právě největším nákladem jsou zaměstnanci. Žijeme ve 21.století a technologie, technika a počítačové systémy došli do takové fáze, kdy dokáží nahradit lidskou práci a tím přes počáteční náklady v průběhu pár let pouze přinášet výnos za prakticky nulový náklad. To je pro majitele firmy nebo manažera dost silný argument pro nákup těchto technologií. Zvlášť když toto přinese peníze jim samotným.

Jako příklad mohu uvést pár oborů, ve kterých je modernizace vidět. Např:

-   zemědělství (mnoho strojů dokáže fungovat automaticky bez potřeby zásahu člověka)

2

      -  prodej zboží v samoobsluze (přicházející samoobslužné pokladny nepotřebující zásah člověka díky čipům nebo čárovým kódům – i na pečivo se již zamýšlí používat čárové kódy, které nejsou zdraví škodlivé)

3

         -  montážní linky (svařovací či jiné stroje pracující bez zásahu člověka)

4

          -  potravinové výrobní firmy (např. pekárna)

5

Otázkou je, kam se dostaneme za dalších 20 let. Byť pouze úvaha, ale reálná možnost jak by mohl vypadat původní obrázek do podoby s použitím moderních technologií.

6

 

Firma produkující zboží nepotřebuje tolik zaměstnanců, tedy jich může několik propustit díky novým automatickým strojům nebo systémům. Tito zaměstnanci nemohoucí najít práci, jelikož takto uvažuje více firem (tedy v globálu téměř každá propouští nebo nenabírá), pak nenakupují zboží (nemají výplatu), tedy firma má menší odbyt a i menší zisk. Ačkoliv má plné sklady. Naopak stát se snaží těmto lidem dávat adekvátní pomoc v podobě podpory v nezaměstnanosti. Ani stát, ale nemá bezednou pokladnu.

Zde přichází mnoho argumentů v různých podobách. Jednak nezaměstnaní si přeci mohou najít práci jinou. A to i třeba v jiném oboru. Jaká je realita? Ať už třeba truhlář i když má jako samouk velice dobré znalosti o autech, nemůže jít dělat do servisu, jelikož nemá praxi, kterou dnes v podstatě každý zaměstnavatel chce. Naopak třeba automechanik, který má zkušenosti s auty, nepůjde dělat řidiče kamionu. Má třeba doma rodinu, s kterou chce být. Pokud již zmíněný truhlář bude ochoten se přestěhovat za prací, protože má v truhlařině praxi, tak prakticky práci nenajde. Tzv. STOP STAV nebo propouštění je doménou více krajů. Může jít podnikat. Jít ale tímto směrem nezvládne opravdu každý. Takže po nahrazení strojem má zaměstnanec opravdu těžké si najít jinou adekvátní práci. Nezmínil jsem možnost kdy v rodině má práci i partner a ten rozhodně neopustí práci jen proto, aby se s partnerem stěhoval do jiné lokace, jelikož se tím sám připraví o jistotu stávající práce. A pokud by se rozdělili kvůli práci, jak dlouho taková rodina vydrží pohromadě? Není to ideální podpora rodiny.

Další argument je v podobě vzniku nových pracovních míst. Někdo musí nové stroje a systémy udržovat a někdo je musí vytvářet. To je pravda. Jaký je poměr propuštěných lidí a lidí co takový stroj nebo systém vyrábí? Už jen předpoklad, že stroj vyrábí stroj, je tedy pouze dozor při jeho výrobě. Tudíž 5 lidí v továrně vyrobí 100 strojů, které nahradí např. 300 lidí. Samozřejmě, že i ten stroj potřebuje náhradní díly a další komponenty, které vyrábí další lidé. Pokud, budu brát v úvahu Českou republiku, kolik těchto strojů je vyráběno u nás? Takže v jiných zemích práci mají. Ale zde u nás jí to vezme. Což naší zemi posléze moc neprospěje. Nebo dále programátor, který dodá systém nahrazující pár lidí ve firmě, může takto dodat do několika firem jeden a ten samý systém. Opět poměr jedné softwarové firmy je 5 programátorů na celkově vysoký počet nahrazených lidí. Člověk, kterého systém ve skladu nahradil, opět těžko půjde dělat programátora, byť třeba je to jeho koníček a má v tom zkušenosti. A proč?..... Ach ano, nemá potřebnou letitou doložitelnou praxi.

Jednoduše jak už bylo řečeno v jedné pohádce. „Ten umí to a ten zas ono“. Asi nikdo z nás nepůjde za pekařem, aby mu postavil dům.

Dalším argumentem je ulehčení práce s otázkou: „Komu by se nelíbilo, kdybych díky stroji mohl pracovat o 2 hodiny méně a tím tedy si poté užívat svého volného času?“. Realita je opět jiná. Pokud firma zjistí, že zaměstnanec může díky stroji dělat více, tak mu práci samozřejmě přidá, aby ten plat, který dostává, měl plně odpracován. A chceš-li mít o dvě hodiny kratší dobu, i když jsi udělal svou práci? Dostaneš podstatně nižší plat. Tedy mi stroj prakticky nepomohl. Spíše naopak. To je ulehčení práce. A co když stroj zcela nahradí mou práci? Komu by se nelíbilo, kdyby za mne vše stroj udělal? Ano, pak ale nejsi potřebný a peníze na obživu si sháněj, jak chceš. Takže opět stroj nepomohl.

Takto bych mohl v tom začarovaném kruhu pokračovat dále.

Jelikož má tedy firma menší obrat, má to za následek jedinou možnou věc. Musí se zdražit zboží, aby ti co ještě mají peníze, vynahradili ztráty. Ale samozřejmě na základě doporučení snížit platy. Nebo pokud možno ještě více propouštět, aby se náklady opět snížili. Přeci majitel chce mít stále stejně peněz jako na začátku.

Dopad je, ale daleko hlubší. Nezaměstnaní lidé, živořící na pokraji chudoby, nejen že si nemohou dovolit nákup zboží v takové míře, jako kdyby měli adekvátní plat, ale především ví, že díky této situaci je rizikové zakládat i rodinu. Protože hrozí, že ji neuživí. Čímž nám klesá i porodnost.

Nepřipomíná vám to stav, který dnes vidíte kolem sebe? A nejen v ČR, ale globálně ve světě? Není to obrázek neustále narůstající nezaměstnanosti? Počínajících problémů měst, krajů i celých států bojujících s nezaměstnaností a také větším zadlužování obyvatel i států jen proto, aby mohli alespoň trochu fungovat? (Řecko, Itálie, Španělsko, USA – Detroit).

V nedávné době jsem se ptal jednoho majitele firmy, co kdyby byla veškerá práce automatizována? Sice by byly výrobní produkty, ale kdo by je kupoval, když by nikdo neměl mzdu? Po dlouhém přemýšlení jsem se odpovědi nedočkal.

Jak daleko je touha po penězích schopna zajít? Není tomu tak dlouho, co se v ČR na veřejnost dostala ukázka některých ČESKÝCH soukromých firem, které jsou již jistou vlastností známé po celém světě. Např. porušování zákoníku práce, opožděná a velice nízká mzda, kolikrát i minimální – ale majitelé mají luxusní vily a drahá auta. Jak jsem zmínil, jen někteří. Přesto je jich dost. Ne nadarmo se začíná objevovat nové slovní spojení. „Moderní otrokářství“.

Vrátím-li se k technologiím a nezaměstnanosti, je logické a nemožné i nechtěné, aby se jakkoliv nové technologie zastavily. Vždy je potřeba mít věci, které nám ulehčují práci. V některých zemích si hrozbu náhrady lidí stroji uvědomili. A tím i možného úpadku a pomalého zastavování ekonomického běhu v obecné rovině. Mají tomu přizpůsobené zákony.

Např. firma nakupující stroj, systém, nové technologie, NAHRAZUJÍCÍ pracovní místa, má povinnost z těchto možností platit daně. Jelikož je posléze na státu, aby se o propuštěné lidi staral, než si najdou nové zaměstnání. 

7

Neměly by tedy konkrétně v ČR tyto zákony k nám přicházet stejně s moderními technologiemi? Je zcela jasné, že toto by mnoho firem už předem odsoudilo. Proč platit něco přeci navíc. Firma chce jen vydělávat a ne něco platit.

Proto obecně bych rád položil o mnoho důležitější otázku, která je o charakteru, jenž mnohým schází.

Jsou nám přednější lidé nebo peníze?